Выбери любимый жанр

Выбрать книгу по жанру

Фантастика и фэнтези

Детективы и триллеры

Проза

Любовные романы

Приключения

Детские

Поэзия и драматургия

Старинная литература

Научно-образовательная

Компьютеры и интернет

Справочная литература

Документальная литература

Религия и духовность

Юмор

Дом и семья

Деловая литература

Жанр не определен

Техника

Прочее

Драматургия

Фольклор

Военное дело

Последние комментарии
оксана2018-11-27
Вообще, я больше люблю новинки литератур
К книге
Professor2018-11-27
Очень понравилась книга. Рекомендую!
К книге
Vera.Li2016-02-21
Миленько и простенько, без всяких интриг
К книге
ст.ст.2018-05-15
 И что это было?
К книге
Наталья222018-11-27
Сюжет захватывающий. Все-таки читать кни
К книге

Putin Jde K Hitlerovi - Рыбаченко Олег Павлович - Страница 2


2
Изменить размер шрифта:

  Hitler však nejen v tom dokázal dát jambu. Například zastavil německé tanky u Dukeru a v důsledku toho se čtyřem stům tisícům Britů a sto tisícům Francouzů podařilo uprchnout do Británie. A pokud tyto jednotky zajal Hitler, pak snad i Churchill musel jít na mír. Obecně bylo samozřejmě rozhodnutí bojovat s Německem, které ovládlo téměř celou kontinentální Evropu, hloupé.

  Ale byl to Churchill, kdo zachránil Rusko nebo SSSR.

  Bez druhé fronty by byly Stalinovy šance proti Třetí říši a jejím satelitům téměř nulové.

  Takže... Putin zaklel. Neměl rád Churchilla. Možná tam byla dokonce skrytá závist vůči tomuto vůdci. Ostatně Churchill zůstal v historii legendou a gentlemanem.

  A prezident Ruska se jmenuje: Vovka-Cain! On opravdu v historii Ruska a světa je nyní připomínán s nevlídným slovem. Ano, utrhl se - nevydržel to pokušení a rozpoutal velkou válku. Největší chyba a především morální: jde o kampaň proti Kyjevu. Kdysi, když byla v Gruzii válka, chtěl diktátor zaútočit na Tbilisi. Ale formální prezident Ruska a nejvyšší velitel Dmitrij Medveděv se kategoricky vyslovil proti. A musel jsem přestat bojovat. Pětidenní válka, jedna z nejkratších ve světové historii a možná nejrychlejší v ruských dějinách, je u konce. Bylo ztraceno sto šest vojáků, Gruzínci ztratili o něco více. Pak se objevil pocit mrzutosti, že nevyužili příležitosti k okupaci Gruzie. Dmitrij Medveděv ale celkem logicky vysvětlil, že i když se jim podaří rychle obsadit území Kavkazské republiky, bude ruská armáda čelit partyzánské válce. Navíc už jsem měl před očima příklad Iráku, který Američané obsadili za tři týdny, ale čelili takovému partyzánství, že byli nuceni odtamtud odejít, když ztratili pouze pět tisíc zabitých.

  Jo a Afghánistán je to samé... Navíc Gruzie je hornatá země a tam se dá opravdu partyzánsky z a do. Navíc čečenský odpor ještě neskončil. Doku Umarov byl stále naživu a partyzánská válka probíhala nejen v Čečensku, ale i téměř na celém severním Kavkaze. A v případě okupace Gruzie by celý kolektivní Západ pomohl Kavkazanům. A islamisté by také začali přijímat pomoc a zvedat hlavy.

  Takže Dmitrij Medveděv v té době ukázal zdravý rozum. A možná to bylo jedno z mála moudrých rozhodnutí, které učinil.

  Válka s Ukrajinou se ale také zdála poměrně snadná. Vojska slovanského bratra se tedy v bitvách roku 2014 a zimě 2015 projevila velmi špatně a samozřejmě byl dojem, že nepřítel je nulový válečník.

  No naopak o ruské armádě, zvláště po Sýrii, přehnané představy. Jako jsme technologicky nejmocnější na světě. A všem hodit klobouky.

  Zdá se, že by si to mnozí mysleli, kdyby byli Putinem. A pravděpodobně Američané nebyli mazaní, když řekli, že ruská armáda dokáže dobýt Kyjev za tři dny. Také si zřejmě mysleli, že Rusko je příliš silné a Ukrajina je slabá. Jenže... Už v prvních dnech utrpěly vybrané ruské jednotky těžké ztráty a ukázalo se, že blitzkrieg selhal.

  Válka pokračovala, ne tak, jak chtěl. Snad měl být uzavřen mír, zvláště v prvním měsíci války, kdy byly největší úspěchy. Ale samozřejmě jsem chtěl víc. Pak se ztráty zvýšily. A pak koncem srpna a na podzim dosáhli Ukrajinci na bojištích hmatatelných úspěchů. Vyřadili ruské jednotky z Charkovské oblasti a částečně Luganska a dobyli zpět Cherson a území za Dněprem. Ukrajinci tenkrát nechtěli jiný svět, někteří jako návrat k hranicím z roku 1991.

(window.adrunTag = window.adrunTag || []).push({v: 1, el: 'adrun-4-390', c: 4, b: 390})

  Musel jsem vyhlásit mobilizaci a přesunout další jednotky. A v zimě to zkusit znovu, postoupit ...

  Vladimir Putin je tvrdohlavý člověk. I když historie učí, že tvrdohlavost může být extrémně nebezpečná. Například Hitler si mohl alespoň částečně zachovat svůj režim a možná i vlastní kůži, kdyby šel dříve na mír. Zde si Hirohito dokázal zachránit život a dokonce i svůj císařský titul, i když ztratil skutečnou moc. A posedlý Fuhrer přišel o všechno. Můžete si vzpomenout na Ivana Hrozného! Což nabídl svět a část Livonie, včetně Narvy a Derptu. Ale Ivan Hrozný chtěl Livonii jako celek. A pokračoval ve válce se Švédskem a Commonwealthem. No a taky jsem musel odrazit nájezdy krymského chána. Stručně řečeno, prohrál vše, co vyhrál, a musel vrátit něco ze svého. A válka trvala dvacet pět let. Ano, došlo k dobrodružství.

  Je však Putin jen o minulosti a o minulosti? Potřebujete se rozhodnout, co dělat v současnosti? Nebo pokračovat ve válce se SSSR, vzhledem k předchozím chybám Třetí říše. Nebo se ještě pokusit uzavřít mír se Stalinem. Přesto další zabíjení svých předků není moc příjemné. Ale kdybyste se mohli spojit s komunisty, proti nenáviděné Británii a Americe, bylo by to cool!

  Rok a půl bojující Putin totiž Ukrajinu porazit nedokázal, navíc tam utrpěl porážky a dokonce Taliban otevřel druhou frontu na jihu. A tady je šance! Můžete dosáhnout hodně. A možná se i stanete vládcem světa!

  Vladimir Vladimirovič se zasmál a zazubil se do svého krátkého kníru. Bez ohledu na to, co říkají o Hitlerovi, za dva měsíce dobyl téměř celou Evropu. Polsko, srovnatelné v té době co do počtu obyvatel a území s Ukrajinou, bylo poraženo za dva týdny. A za měsíc a půl byly jednotky Francie, Británie, Belgie a Holandska poraženy. Jen více než čtyři miliony lidí byly zajaty. Zde je úspěch.

  Ano, a SSSR utrpěl obrovské ztráty a byl téměř poražen. Ale je to, skoro. V prosinci pak přijde zlom. A musíme rychle uzavřít mír se Stalinem. Otázkou ale je, jak se ospravedlnit před vlastním prostředím? Vždyť se zdá, že vítězství v Rusku je tak blízko a najednou svět?

  Jak to můžete vysvětlit sobě? Navíc se zatím neví, zda Stalin mírový návrh přijme. Zvláště jsou-li po něm požadovány územní ústupky. Svět bez anexí a odškodnění zní krásně, ale poté, co Německo tolik vyhrálo a dokonce dalo svému spojenci nějakou půdu, bude to vypadat jako zrada na ústupku.

  Zde samozřejmě nastávají vážné problémy. Mnohem jednodušší by bylo zasáhnout Hitlera o něco dříve, před útokem na SSSR. Pak by mohl být plán Barbarossa zrušen a místo toho mohla být provedena operace Sea Lion, zachycující Británii, a poté Icarus, zachycující Island. Málokdo ví, že Fuhrer měl plány i na tohle. Na jednu stranu se zdá, že Třetí říše Island nepotřebuje, ale na druhou stranu bylo hlavním cílem ochránit se před útoky Spojených států. Hitler však v tomto případě riskoval, že na dlouhou dobu uvízne ve válce s Amerikou.

  Zde je mimochodem další otázka, zda se Stalin chystal zasáhnout Třetí říši v roce 1941? Nebo dokonce ve dvaačtyřiceti lépe připravených.

  Existuje slavná tetralogie Suvorov-Rezun, kde dokazuje a snaží se logicky zdůvodnit Stalinův útok na Třetí říši. Putin samozřejmě v minulém životě neměl čas číst toto dílo celé. Ale krátce se mu to ukázalo. Hlavní argumenty Suvorova-Rezuna a komentáře k nim.